Budova konventu
Ambity - Rajský dvůr - Kapitulní síň - Románské sály - Letní refektář - Zimní refektář
Původní románské křížové chodby o délce 40 metrů byly rekonstruovány na přelomu 16. a 17. století. Na jejich vnitřních stěnách je dochováno románské kvádříkové zdivo z opuky. Ve východní části je částečně rekonstruován vstup do románské kapitulní síně. Na nárožích jsou z části dochovány fresky Siarda Noseckého z r. 1727 s náměty ze života sv. Norberta.
Ve středu dvora se nachází unikátní lichoběžníková cisterna o rozměrech 13 x 11 metrů. Její románské základy byly objeveny v 50. letech 20. stol. Počátkem 90. let byl bazén rekonstruován. Je zásobován vodou z historického klášterního vodovodu.
Byla budována v letech 1750 - 1753 poté, co byla stržena původní románská síň, jež byla poškozena při bombardování Prahy francouzskými vojsky roku 1742. Klenbu pokrývá freska Siarda Noseckého s námětem „Vstaň a choď - uzdravení chorého u rybníka Bethesdy“. Oltář s obrazem „Blahoslavený Heřman Josef před Pannou Marií“ je dle předlohy A. van Dycka. Stěny zdobí cyklus závěsných obrazů od Franze Lichtenreitera: Svatý Norbert; Blahoslavená Gertruda; Blahoslavený Milo; Blahoslavený Gerlak; Svatý Siard; Svatý Gottfried; Svatý Augustin.
Prostory bývalého klášterního cellaria, tj. zásobárny potravin. Původně dvojlodní prostor z přelomu 12. - 13. století byl renesančně upraven počátkem 17. století a zaklenut barokní klenbou v letech 1671-1674. Do dnešního stavu byly prostory upraveny v roce 1950.
V první ze sálů je podrobný model celého areálu kláštera v měřítku 1:100, druhý sál je souhrnně věnován premonstrátskému řádu, vzniku a vývoji strahovského kláštera. Snímky se zvukovým komentářem přibližují klášter včetně klauzury, tedy části veřejnosti nepřístupné, sloužící výhradně členům řádu.
Třetí část expozice obsahuje cyklus monumentálních obrazů J. J. Heringa z počátku 17. století se scénami ze života zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta. Jsou zde též artefakty, sloužící jednou za padesát let při oslavách přenesení jeho ostatků do Prahy.
Jídelní sál z roku 1691 projektoval burgundský architekt Jan Baptista Mathey. Po obvodu stěn je portrétní galerie obrazů z konce 17. stol. s významnými osobnostmi strahovského kláštera. Na stěně je zavěšeno lektorium, používané pro čtení v průběhu jídla. Klenba je pokryta freskou od premonstráta a malíře Siarda Noseckého (1693-1753) s námětem "Nebeská hostina spravedlivých s Kristem jako hostitelem" z let 1743-1745.
Jídelní sál, zbudovaný koncem 17. století pro stolování členů konventu v topném období. Klenba sálu je pokryta štukovou výzdobou, na čelní stěně je umístěn rozměrný obraz Jana Jiřího Heinsche (1647 - 1712) s námětem Kristus po postu obsluhován anděly. Malba byla zhotovena pro refektář profesního domu jezuitů na pražské Malé Straně. Na Strahov se dostala až koncem 18. století.