Pohoštění pod stromy před zříceninou

Pražský malíř, kreslíř a grafik působil velkou část svého života především jako tvůrce a restaurátor oltářních obrazů. Současně se změnou společenské potřeby malířských děl v době po josefínských reformách, kdy došlo k zásadní proměně témat ve výtvarném umění, se u  Procházky mění žánr malířské tvorby. Kolem roku 1800 se u něj zcela rozvinula krajinomalba, v níž z rokokově idylických scén postupně přešel k romantickému zobrazení. Tato krajina představuje v Procházkově díle charakteristickou malbu, v nichž se zrcadlí tvorba švýcarského básníka a malíře Salomona Gessnera (1730-1788), líčící klidnou přírodu s nádechem nostalgie.
Strahovská obrazárna evidovala před rokem 1950 téměř padesát Procházkových maleb. I když se po znovuobnovení Obrazárny patnáct jeho obrazů nevrátilo, zůstala i tak největším vlastníkem děl tohoto autora. Zásluhu na tom má snad i to, že F. X. Procházka po roce 1804 až do své smrti bydlel nedaleko Strahovského kláštera v domě U hodinářů v Loretánské ulici. Prodej části jeho pozůstalosti do strahovských sbírek zprostředkovala dcera Fanny, není však zřejmé, že by mezi obrazy byly též práce jejího otce.

^{Text: Libor Šturc}