Socha Panny Marie z exilu

Socha je připomínkou existence původního Mariánského sloupu se sochou Immaculaty na Staroměstském náměstí, vztyčeného roku 1652 na památku úspěšné obrany Prahy proti švédským vojskům v roce 1648. Stín sloupu o výšce necelých 14 metrů sloužil také jako ukazatel času, když v poledne ukazoval tzv. Pražský poledník.  Sochu, jejím autorem byl Jan Jiří Bendl, strhl nesmyslně rozvášněný dav 3.listopadu 1918. Jako prosba za odčinění této události bylo krátce nato mj. rozhodnuto zhotovit novou sochu Panny Marie. Stalo se tak v roce 1954 v Itálii. Ze sbírek krajanů v exilu zhotovil r. 1954 Alessandro Monteleone (1897 Tauranga - 1967 Řím) z carrarského mramoru novou sochu, připomínající původní podobu stržené skulptury. Poté, co byla papežským nunciem K. Micarou posvěcena v české papežské koleji v římském Nepomucenu, byla 22.5.1955 vztyčena na zahradě českého svatoprokopského benediktýnského opatství Lisle u Chicaga.  Roku 1993 byla převezena do Prahy a 7. května 1994 vztyčena na zahradě Strahovského kláštera. Na kartuši uprostřed podstavce je nápis „Panno Maria z Exilu oroduj za nás“.
Každou první sobotu v měsíci se k ní po večerní mši svaté konají poutě z baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Každoročně zde také začíná  mariánská pěší pouť Prahou o první květnové sobotě.

Strahovský klášter podporoval znovupostavení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a je členem společnosti pro jeho obnovu.