Portrét císaře Rudolfa II.

Obraz byl do nejstaršího strahovského katalogu zapsán jako dílo Hanse von Aachen a takto byl uváděn i v dalších strahovských katalozích, v době uložení v Národní galerii v Praze byl veden jako dílo rudolfínského malíře z doby kolem 1600. Po restituci strahovské sbírky byl zařazen do stálé expozice jako malba dílny H. von Aachen z doby 1604-1612.
Malba představuje poprsí císaře Rudolfa II. (1552-1612), oblečeného do španělského dvorského oděvu. Pozorným srovnáním fyziognomie obličeje Rudolfova portrétu od H. von Aachen se strahovským ovšem můžeme pozorovat jisté rozdíly. Aachenova podobizna z let 1606-1608 představuje císaře značně zestárlého, s prošedivělým plnovousem a se širokými lícemi, zatímco strahovská malba jej představuje méně prošedivělého a s obličejem viditelně štíhlejším. Rovněž okruží je méně zdobené. Takto známe podobu Rudolfa II. z drobné olejomalby na mědi od Josefa Heintze z r. 1594 (Kunsthistorisches Museum, Vídeň), jež se zřejmě stala předlohou k rytině Domenica Custose.
Propagandistická potřeba prezentace císařské autority vedla ke vzniku souboru rytin, tištěných ve velkých nákladech. Ty byly dílenským způsobem převáděny do malířské podoby, malby i grafiky byly následně expedovány nejen do zahraničí, ale též do zdejšího aristokratického i měšťanského prostředí, jejich prostřednictvím se pak mohla nejširší veřejnost seznámit s podobou imperátora. Do této skupiny je možno zařadit rovněž strahovský portrét.
Odkud byl do sbírky získán, není známo. Mohlo to být jak ze zrušené šlechtické či měšťanské sbírky, stejně tak z některé malířské pozůstalosti. Ve strahovské kolekci obrazů patří podobizna Rudolfa II. mezi nemnoho příkladů malířských panovnických portrétů. V historickém kontextu pojila Strahov s císařem především výstavba kostela sv. Rocha, zbudovaného v areálu kláštera v letech 1603-1612 s císařovou finanční pomocí jako poděkování za odvrácení morové epidemie. Především však byl portrét připomínkou osudu Růžencové slavnosti a v širším kontextu několika dalších obrazů ze Strahovské obrazárny, jejichž původ či vznik se vázal ke sběratelské vášni Rudolfově. Dosvědčuje to umístění portrétu do obrazové paneláže, v níž byly zavěšeny obrazy B. Sprangera, H. von Aachen a dalších malířů konce šestnáctého století.
^{Text: Libor Šturc}