Zákoutí s diviznou, ptáky a motýly

Franz Michael Purgau (Burgau) se specializoval na malbu zátiší. Maloval převážně přírodní témata, inspirovaná tvorbou starších nizozemských umělců. Vytvářel obrazy přírodních zákoutí, v nichž zaznamenával nejen rostliny, kvetoucí na kraji lesa, ale také tichý život drobných živočichů, hadů, ještěrek, žab, motýlů a hmyzu. Jeho obrazy nacházely uplatnění v zejména v klášterních sbírkách v okolí Lince. Působil v klášteře St. Florian, kde je jeho činnost doložena ještě v roce 1740. Tehdy se tam zabýval také restaurováním obrazů. V následujícím období žil ve Vídni. Svoji inspiraci hledal u holandských vzorů.

Obrazy s námětem lesního zákoutí s živočichy rozvíjeli už v průběhu druhé poloviny 17.století zejména holandští malíři Otto Marseus von Schrieck, mladší Matthias Withoos a Abraham Begeyn.

Malíři se dařilo vybudovat přesvědčivý obrazový prostor s průhledy do krajiny v pozadí, ptáci a motýli v letu vtiskují obrazům dynamický charakter. Autor se nesnažil dosáhnout přírodopisné věrnosti zobrazení, šlo mu zřejmě o dekorativní kvalitu obrazu a v jistém smyslu o popření klidu, ticha v přírodě, s nímž je tento obrazový typ spojován. U tohoto obrazu i jeho protějšku (Zákoutí s bodlákem, ptáky a motýly)  se pokusil postihnout bohaté dění v přírodním mikrosvětě. Uvolněný malířský rukopis, přehledná kompozice a spíše světlá barevnost, postrádající výrazné světelné kontrasty, se hlásí se již k názoru přicházejícího rokoka.

^{Text: Hana Seifertová}