Grafická sbírka

Jako u většiny starých, organicky vzniklých kolekcí byla sbírka kresby a grafiky od svého vzniku součástí Strahovské knihovny. Při rekatalogizaci knihovního fondu v první čtvrtině 20. století bylo signaturami nového signovacího systému opatřeno také několik konvolutů kreseb a grafiky, na prvním místě jeden z chef d’oeuvre strahovských sbírek, soubor kreseb Giulia Romana, a pro české prostředí značně významný skicář Jana Willenberga. Konvoluty grafiky jsou zastoupeny především soubory tvořenými z větší časti nizozemskou produkci a obsahujícími také díla Václava Hollara, kvalita dalších za nimi spíše zaostává.

Grafická sbírka byla dříve z větší části umístěna v zásuvkách skříní ve vnitřní spojovací chodbě mezi Teologickým a Filozofickým sálem, částečně i v malém depozitáři přilehajícím k jižnímu konci Filozofického sálu. Některé kusy byly prezentovány v prostorách a v hudebním archivu.

Po likvidaci kláštera v roce 1950 a následném založení Památníku národního písemnictví (1953) převzal podstatnou část kreseb a grafiky pravě Památník (pouze několik jednotlivin získala Národní galerie), zatímco díla vystavená v hudebním archivu byla spolu s hudebninami přesunuta do Národního muzea.

Grafiky "zatoulané" v archivu se tímto mechanickým dělením octly ve fondu Premonstráti – klášter Strahov v Národním archivu. V Památníku národního písemnictví byla strahovská sbírka sloučena s dalšími sbírkami svezenými z různých lokalit, a v řadě případů tím byly rozrušeny celky, které mohly přispět k lepšímu pochopeni její geneze. Když premonstráti na začátku 90. let 20. století získali zpět budovy kláštera, sbírka grafiky a kreseb, vyjma uvedených signovaných konvolutů, prakticky neexistovala. Její opětně konstituováni bylo dílem restituce, která proběhla ve dvou etapách.

Přibližně polovina dnešního stavu sbírky grafiky a kreseb byla kanonii restituovaná během devadesátých let 20. století. Prvotní rozhodnuti, které kolekci přiřazovalo k uměleckým sbírkám kláštera, bylo na počátku milénia změněno ve prospěch historičtějšího zařazeni k fondům Strahovské knihovny; pro toto řešeni mluví i skutečnost, že nemalou část sbírky tvoří knižní grafika. V letech 2010–2011 byla provedena druha etapa restituce, během niž se podařilo identifikovat další část strahovské kolekce. Vzhledem k tomu, že jenom část grafiky byla inventována, a evidenční karty nebyly součastí restituce, bylo rozhodnuto provést inventarizaci znovu do elektronické databáze, v niž je možno vyhledávat i stara inventární čísla a signatury. Inventarizace probíhala v letech 2008-2017. Sbírka má v současnosti téměř 50.000 inventárních čísel, rešerše provádí odborný pracovník na požádání. Od roku 2020 probíhá zpřístupnění sbírky ve formě digitalizátů na portálu eSbirky.cz, zpřístupněno je přes 6000 kusů, především devocionální grafika a portréty významných osobností ze 17.-19. století.

^{Hedvika Kuchařová}