Grafická sbírka

Jako u většiny starých, organicky vzniklých kolekcí byla sbírka kresby a grafiky od svého vzniku součástí Strahovské knihovny. Při rekatalogizaci knihovního fondu v první čtvrtině 20. století bylo signaturami nového signovacího systému opatřeno také několik konvolutů kreseb a grafiky, na prvním místě jeden z chef d’oeuvre strahovských sbírek, soubor kreseb Giulia Romana, a pro české prostředí značně významný skicář Jana Willenberga. Konvoluty grafiky jsou zastoupeny především soubory tvořenými z větší časti nizozemskou produkci a obsahujícími také díla Václava Hollara, kvalita dalších za nimi spíše zaostává.

Grafická sbírka byla dříve z větší části umístěna v zásuvkách skříní ve vnitřní spojovací chodbě mezi Teologickým a Filozofickým sálem, částečně i v malém depozitáři přilehajícím k jižnímu konci Filozofického sálu. Některé kusy byly prezentovány v prostorách a v hudebním archivu.

Po likvidaci kláštera v roce 1950 a následném založení Památníku národního písemnictví (1953) převzal podstatnou část kreseb a grafiky pravě Památník, pouze několik jednotlivin získala Národní galerie), zatímco díla vystavená v hudebním archivu byla spolu s hudebninami přesunuta do Národního muzea.

Grafiky "zatoulané" v archivu se tímto mechanickým dělením octly ve fondu Premonstráti – klášter Strahov v Národním archivu. V Památníku národního písemnictví byla strahovská sbírka sloučena s dalšími sbírkami svezenými z různých lokalit, a v řadě případů tím byly rozrušeny celky, které mohly přispět k lepšímu pochopeni její geneze. Když premonstráti na začátku 90. let 20. století získali zpět budovy kláštera, sbírka grafiky a kreseb, vyjma uvedených signovaných konvolutů, prakticky neexistovala. Její opětně konstituováni bylo dílem restituce, která proběhla ve dvou etapách.

Přibližně polovina dnešního stavu sbírky grafiky a kreseb byla kanonii restituovaná během devadesátých let 20. století. Prvotní rozhodnuti, které kolekci přiřazovalo k uměleckým sbírkám kláštera, bylo na počátku milénia změněno ve prospěch historičtějšího zařazeni k fondům Strahovské knihovny; pro toto řešeni mluví i skutečnost, že nemalou část sbírky tvoří knižní grafika. V letech 2010–2011 byla provedena druha etapa restituce, během niž se podařilo identifikovat další část strahovské kolekce. Vzhledem k tomu, že jenom část grafiky byla inventována, a evidenční karty nebyly součastí restituce, bylo rozhodnuto provést inventarizaci znovu do elektronické databáze, v niž je možno vyhledávat i stara inventární čísla a signatury. Od roku 2008 bylo zpracováno vice než 42.000 záznamů, sbírka celkem obsahuje asi 50.000 kusů.

Hedvika Kuchařová