V době třicetileté války se pokusil opat Kašpar Questenberk přenést ostatky zakladatele řádu, sv. Norberta, na Strahov. V té době se totiž místo jeho posledního odpočinku, Magdeburg, stal protestantstkým. Nakonec se mu to podařilo a dne 2. května 1627 se místem posledního odpočinku sv. Norberta stal Strahov.

Do řádu vstupuje zájemce tím, že absolvuje zkušební dobu, noviciát. Novicem se pak stává obřadem obláčky, neboli oblečením do řeholního oděvu, který symbolizuje zasvěcení a příslušnost k řádu premonstrátů.

Velikonoční vigilie je vrcholná bohoslužba v rámci liturgického roku, je slavností Zmrtvýchvstání Páně, při ní obnovujeme své křestní závazky a také křtíme nové zájemce stát se křesťany. 

Po obnovení řeholního života v ČR v roce 1990 byl Královské kanonii premonstrátů na Strahově navrácen rozsáhlý areál Milevského kláštera, který byl během čtyřiceti let komunistického režimu zcela zpustošen. Od chvíle návratu do Milevska se strahovské kanonii postupně daří rekonstruovat jednotlivé budovy – počínaje bazilikou Navštívení Panny Marie a hřbitovním kostelem sv. Jiljí. Opravy se dočkala budova děkanství, Latinská škola s historickou knihovnou, přednáškovým sálem a kavárnou pro návštěvníky, stejně jako dům Hodějovských („renesanční zámeček“), kde dnes sídlí ředitelství klášterních lesů.