Koncertní sezóna 2026

Nákup vstupenek

Koncertní sezóna v roce 2026 navazuje na sezónu loňskou, během které byly ve strahovské bazilice obnoveny chórové varhany. Koncerty této sezóny jich bohatě využívají.

• Vstupné na jednotlivé koncerty i abonmá (balíčky koncertů) zakoupíte on-line zde.
• Obojí také lze zakoupit v pokladně – kostele sv. Rocha u hlavní brány v době 9:00 → 16:30. 

Ceny Abonmá:

• Koncertní balíček → 1 440 Kč.

Ceny koncertů: 

• 15. 4. 2026 Velikonoční Alleluja → 450 Kč.
• 20. 5. 2026 Letnice – nový oheň → 450 Kč.
• 23. 9. 2026 Z historického notového archivu Strahovského kláštera → 450 Kč.
• 11. 11. 202 Lux Aeterna – poutníci naděje aneb jazzová improvizace na dušičkové téma → 450 Kč.

Slevy:

• 20% senioři nad 65 let, dítě do 15 let, student s kartou ISIC.
• 50% držitel průkazu ZTP a ZTP/P.
• 15% při nákupu vstupenky do zadních lavic kostela.

kde je pokladna vstupenek

---

Předplatná koncertů (Abonmá) 2026

Obsahuje všechny koncerty v koncertní sezóně 2026. Informace o těchto koncertech naleznete níže v části, kde se jednotlivé koncerty představují. Dovolujeme si upozornit, že zakoupení koncertního balíčku je pro vás cenově výhodnější než zakoupení každého koncertu zvlášť.

Zakoupit předplatné

Koncertní sezóna 2026

Velikonoční Alleluja

15. dubna 2026, 19:30, Zimní refektář

J. Tůma – varhanní pozitiv, Sedláková-Hůlová – housle

Program koncertu je orientovaný na téma radosti pramenící z Kristova Zmrtvýchvstání. Z archivu kláštera zazní od J. K. Kuchaře Partita C dur – (zpracovává Velikonoční aleluja) a od H. I. Bibera Růžencové sonáty. Z novodobé tvorby zazní od prof. J. Tůmy – „Růženec Světla“.

Jaroslav Tůma

Je koncertním varhaníkem a profesorem Akademie múzických umění v Praze. Koncertuje i na cembalo, klavichord, pianoforte a další klávesové nástroje. 

Vystudoval Akademii múzických umění v Praze u prof. Milana Šlechty (varhany) a prof. Zuzany Růžičkové (cembalo). Je nositelem prvních cen v soutěžích ve varhanní improvizaci v Norimberku v roce 1980 a v holandském Haarlemu v roce 1986; je laureátem řady interpretačních varhanních soutěží, např. v Linci v roce 1978, v soutěži Pražského jara v roce 1979, v soutěži Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku v roce 1980 a mnoha dalších.

V Tůmově repertoáru se nacházejí stěžejní skladby českých i světových skladatelů v širokém spektru stylů od renesance až po 21. století. Jeho diskografie čítá dosud 64 sólových titulů vydaných jednak u firmy Supraphon (do roku 2002), později převážně u firmy Arta Records (od roku 1991 do současnosti). Patří mezi ně nahrávky s hudbou Johanna Sebastiana Bacha (Goldbergovy variace ve dvojí verzi — na cembalo a na dva klavichordy, Dobře temperovaný klavír — na klavichord, Varhanní mše, Lipské chorály, Umění fugy aj. — na varhany), Antonína Rejchy (36 fug pro klavír — na historickém pianoforte Anton Walther), Václava Jana Tomáška (Eklogy), Vítězslava Nováka (Svatováclavský triptych) a Leoše Janáčka či Paula Hindemitha (Sonáty) a několik CD s varhanními improvizacemi, např. Moje vlast, titul sestavený z improvizací na témata symfonického cyklu Bedřicha Smetany. Některé Tůmovy varhanní nahrávky vyšly také v Německu a Polsku, např. na historických varhanách Wilhelma Sauera nebo firmy Schlag und Söhne, většina projektů ale dokumentuje bohatství a krásy českého, moravského a slezského varhanářského regionu.

Jaroslav Tůma se věnuje také komorní hře, na CD např. vyšla dvojí verze Růžencových sonát Heinricha Ignáce Franze Bibera, jednak s Gabrielou Demeterovou (1996 a 1997), jednak s Lucií Sedlákovou Hůlovou (2020); na obou záznamech provedl varhanní continuo. Jaroslav Tůma je mj. autorem hudby k filmu dokumentaristy Pavla Kouteckého Proměny Pražského hradu, dvou sbírek varhanních skladeb na témata Adama Václava Michny (Svaté lásky labirynth aneb Česká mariánská muzika 2014 a Loutna česká 2016–2023), kolekce varhanních skladeb Já bych rád k Betlému a odborných publikací O interpretaci varhanní hudby s přihlédnutím k jiným klávesovým nástrojům (2016), K vybraným varhanním skladbám Petra Ebena (2019 — s nahrávkou Nedělní hudby, Laudes, aj. na CD) a Klavichord — téměř zapomenutý nástroj (2019 — s nahrávkami skladeb z 18. a 20. století na historickém nástroji Johanna Christopha Georga Schiedmayera). Věnuje se i kolektivní improvizaci. V letech 2015–2017 např. inicioval sérii hudebně tanečních představení pod názvem Vyvolený aneb Řehoř na skále, v níž se staly pro pětici hudebníků (kromě Jaroslava Tůmy Stefan Baier, Jan Rokyta, Liselotte Rokyta a Alan Vitouš), recitátora (Josef Somr nebo Jan Hartl) a tanečnici Adélu Srncovou inspirací vybrané texty z románu Thomase Manna.

Letnice – nový oheň

20. května 2026, 19:30, Strahovská bazilika

Schola Strahoviensis, Pueri Gaudentes, dvoje varhany – Vladimír Roubal

Varhanní koncert s improvizací na dvoje varhany baziliky. Témata pro varhanní improvizace přednáší Schola Strahoviensis a také chlapecký sbor Pueri gaudentes. Vybrané kompozice následně představí jak kořeny liturgického zpěvu (gregoriánský chorál + raná polyfonie) tak i současnou tvorbu. Program koncertu nabídne nevšední posluchačský zážitek dvou vokálních těles, které přednesou inspirativní skladby pro improvizaci na dvoje varhany.

Pueri Gaudentes

Sbor Pueri Gaudentes nyní sdružuje okolo 200 dětských i „téměř“ dospělých zpěváků ve čtyřech odděleních. Je jedním ze čtyř existujících českých chlapeckých sborů. Sbormistryní je od jeho založení v roce 1990 Zdena Součková. Název souboru Pueri gaudentes je odvozen od kmenového názvu sboru Radost. V překladu znamená radostní chlapci. Chlapci se zúčastňují mnoha zajímavých akcí, mezi něž patří i zahraniční zájezdy. 

Pueri gaudentes již dlouhou dobu účinkují ve všech představeních opery Carmen ve Státní opeře Praha. Tato spolupráce byla později rozšířena i na opery Turandot, Boris Godunov, Bubu z Montparnassu a Českou mši vánoční, ad. Členové sboru účinkují ve vystoupeních s předními českými hudebními tělesy a zpěváky. Sbor také spolupracuje s hudebním skladateli Pavlem Jurkovičem a Emilem Hradeckým, kteří mu věnovali několik vlastních skladeb.

Repertoár sboru je velmi pestrý, neomezuje se na určité druhy skladeb. Jsou to skladby církevní i světské, lidové písně mnoha národů v různých úpravách, od gregoriánského chorálu, přes středověké písně a polyfonní skladby až po díla současných autorů. 

I když jsou Pueri gaudentes dnes hodnoceni jako nejlepší chlapecký sbor v Praze, jeho sbormistryně i členové neustále usilují o další zdokonalení pěveckého výkonu ve stále náročnějším repertoáru.

Sbor Pueri gaudentes byl založen v září 1990 sbormistryní Zdenou Součkovou jako odezva na vzrůstající zájem chlapců a jejich rodičů o sborový zpěv. V říjnu 2010 oslavil sbor velkým koncertem v Rudolfinu 20 let své existence. Od roku 2011 se sborem spolupracuje jako druhý sbormistr pan Libor Sládek. Sbor neustále zvyšoval svou uměleckou úroveň, kterou potvrdil na četných koncertech v ČR i na zájezdech v Itálii, Rakousku, Francii, Německu, Belgii, Nizozemí, Švédsku, Norsku, Japonsku, Řecku, Španělsku, Polsku, Finsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Izraeli.

Svou mezinárodní premiéru si sbor odbyl v roce 1993. Cílem prvního zahraničního turné sboru byla Sicílie. V roce 2009 sbor v Praze hostil spřátelený sbor Hibiki z Japonska, se kterým koncertoval na schodech Národního muzea. Mužská část sboru se vypravila na turné po Norsku. Sbor účinkoval v České televizi v rámci tradičních adventních koncertů. Rok 2010 se nesl v oslavách 20. výročí vzniku sboru. V roce 2011 sbor navštívil Izrael a provedl zde dětskou operu Hanse Krásy Brundibár. V roce 2012 s touto operou koncertovali chlapci v ruském Sankt Petěrburgu.

Pueri gaudentes se také podílejí na nahrávání zvukových nosičů. Na jaře 1996 vydali své první profilové CD. První multimediální CD Zkouška na koncert bylo vydáno v roce 2003. Diskografii uzavírá vánoční CD LAUDATE Pueri dominum natočené v roce 2007.

Z historického notového archivu Strahovského kláštera

23. září 2026, 19:30, Strahovská bazilika

Ansambl Hipochondria – J. Hádek, Čeští Madrigalisté – V. Hádková, Schola Strahoviensis – P. Gorazd Krušina, chórové varhany – V. Roubal

Dramaturgie koncertu dá nahlédnout do hudebního archivu Strahovského kláštera a nabídne novodobé premiéry premonstrátských skladatelů 18. století: F. I. Tůma – mše, J. Oehlschlägl, Š. Truska. Půdorys programu bude tvořit repertoár katolické mešní liturgie – jak mohla v dobové praxi zaznívat hudba chorální (Schola Strahoviensis) a dobová figurální (Ansambl Hipochondria + Čeští Madrigalisté). Varhanní improvizace na nově postavený chórový nástroj budou provázet a propojovat jednotlivé části mše, tak jak bylo v praxi 18. století běžné. Posluchač bude mít jedinečnou příležitost zakusit autentickou liturgickou praxi 18. století, a to v prostoru, kde tato hudba zaznívala.

Schola Strahoviensis

Schola Strahoviensis je sbor konventu bratří premonstrátů (8 členů), který se věnuje především liturgickému zpěvu – gregoriánskému chorálu a staré vokální polyfonii. Od roku 2019 absolvoval pod vedením kantora P. Gorazda Krušiny OPraem. několik vystoupení jak v ČR (Zlatá koruna, Kroměříž), tak v premonstrátských klášterech v zahraničí (Wilten, Schlägl, Roggenburg, Bamberg, Türje, Magdeburg). Při generální kapitule řádu (Strahov, 2024) provedl premiéru skladby „Proprium St. Norberti“ od F. Fialy (*1966). Činnost sboru je zachycena na CD „Coram angelis psallam tibi Domine“ (2020) a „Columnae spirituales“ (2021).

Lux Aeterna – poutníci naděje

11. listopadu 2026, 19:30, Zimní refektář

Soubor S.V.A. Trio

Dramaturgie koncertu přináší v netradičním hudebním hávu „dušičkové“ téma – naději člověka na život, který přesahuje horizont lidského života. Téma naděje je klíčovým tématem křesťanské radostné zvěsti a také uzavírajícího se jubilejního roku 2025 vyhlášeného papežem Františkem. Netradiční „jazz impro“ koncert renomovaného souboru S.V.A. Trio představí originální tvorbu a nabídne autentickou improvizaci na hudební témata liturgických textů Requiem. Tento koncept je zcela ojedinělý.

S.V.A. Trio

Smyčcové trio hrající jazz fusion, je formace tří renomovaných muzikantů s velkými multižánrovými zkušenostmi, kteří se zaměřují na autorskou hudbu. Na české scéně jsou ojedinělým a inovativním souborem reflektující společné hudební vlivy a reagují na život uvnitř velkoměsta. Jejich styl pojmenovali „urban fusion“.  S.V.A. Trio hraje ve složení: Alexey Aslamas – housle, Vladan Malinjak – viola, Šimon Marek – cello. Jako sidemani spolupracují například s Darou Rolins, Lash&Grey, DJ Wichem, 7x3 a dalšími špičkovými umělci.

Vladan Malinjak (1974), viola

V roce 1994 absolvoval na Plzeňské konzervatoři (obor viola). V letech 1997-2000 studoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka (jazzové oddělení obor housle). Od roku 2010 je členem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Působí také v kapelách Unique Quartet a S.V.A. trio.

Šimon Marek (1991), violoncello

Hře na violoncello se začal věnovat v šesti letech u profesora Jana Vychytila na Hudební škole hlavního města Prahy, později na Gymnáziu Jana Nerudy s hudebním zaměřením. V letech 2003 až 2006 pokračoval ve studiu u Mirko a Martina Škampových. Roku 2006 se stal žákem Jana Kellera na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze, kde úspěšně absolvoval. Kromě violoncella studoval dva roky skladbu u profesora Karla Růžičky. V roce 2014 byl přijat na Akademii múzických umění v Praze do třídy violoncellisty Mikaela Ericssona. Roku 2019 úspěšně zakončil magisterské studium.  Ačkoli studoval především klasické violoncello, po studiích působí zejména na populární, jazzové a také alternativní scéně.

V roce 2016 založil vlastní vícežánrové smyčcové kvarteto Unique Quartet, které koncertuje a nahrává jak samostatně, tak ve spolupráci s předními hudebníky a zpěváky české a slovenské hudební scény. Roku 2020 oslovil své kolegy a přátele, kteří mají podobné hudební cítění a touhu zúčastňovat se různých nadžánrových projektů a vznikl tak Unique Orchestra. Ve stejném roce se stal členem smyčcového S.V.A. Tria (Alexey Aslamas – Vladan Malinjak – Šimon Marek) se kterým hraje autorskou hudbu. Na podzim roku 2021 vyšlo debutové album S.V.A. Tria s názvem Urban Fusions. Také působí v úspěšné pražské jazz-fusion formaci s názvem Ochepovsky Project, v popovém kvartetu De Facto Quartet a kapele Talaqpo, která se soustředí na alternativní hudbu. Zkušenosti má i s divadelním prostředím. Svou hrou doprovázel různá představení, jako například Betonovou zahradu ve Švandově divadle či Black Black Woods Cirk La Putyky, dále působil v inscenacích divadla Studio DVA nebo divadla ABC. 

Alexey Aslamas, housle

Po studiu na brněnské konzervatoři u prof. Bohumila Kotmela přestoupil na Pražskou konzervatoř do třídy prof. Pavla Kudeláska. Pod jeho vedením v roce 2005 absolvoval konzervatoř houslovým koncertem č. 1 Dmitrije Šostakoviče za doprovodu symfonického orchestru Pražské konzervatoře.

V témže roce byl přijat na AMU v Praze do třídy doc. Jindřicha Pazdery. V letech 2008-11 studoval na International Menuhin Music Academy Gstaad ve Švýcarsku u maestro Alberto Lysyho a Liviu Prunaru. Během svých studii se zúčastnil nejrůznějších mistrovských kurzů (prof. Semion Jaroševič, Attila Falvay, Bogdan Zvoristeanu, Mihaela Martin, Philippe Graffin, Stanimir Todorov, Ettore Causa, Hagai Shaha a maestro Maxim Vengerov). Vystudoval dirigování na Konzervatoři Jaroslava Ježka ve třídě doc. Hynka Farkače.

Mezi jeho úspěchy patří ceny získané na soutěžích v Interlakenu (Švycarsko, 2005), San Sebastianu (Španělsko, 2008), Schwerinu (Německo, 2010), Chamonix (Francie, 2011). Alexey Aslamas se aktivně věnuje komorní hře (2005-2009 – člen Kaprova kvarteta, 2008-2011 člen IMMA Quartet); od r. 2011 je primáriem Smyčcového kvarteta Pavla Bořkovce), 2020 zakladatelem a leaderem S.V.A. Trio.

Paralelně praktikuje hru v nejrozmanitějších stylech od blues, přes funk až k psytrance a hip hop (spolupráce s kapelami Cradle of Filth, Acute Dose, producenty DJ, Opia, Sirian). Jako skladatel a aranžer spolupracuje s Epoque Quartet, Apollon Quartet, Michalem Pavlíčkem, Monikou Načevou, Darou Rollins, Dashou, Chuckem Wansleym, DJ Wichem, Štěpánem Hebíkem 7x3. Je stálým dirigentem ve společnosti StarRecordings Production a Unique Orchestra.