Koncertní sezóna 2026

Nákup vstupenek

Koncertní sezóna v roce 2026 navazuje na sezónu loňskou, během které byly ve strahovské bazilice obnoveny chórové varhany. Koncerty této sezóny jich bohatě využívají.

• Vstupné na jednotlivé koncerty i abonmá (balíčky koncertů) zakoupíte on-line zde.
• Obojí také lze zakoupit v pokladně – kostele sv. Rocha u hlavní brány v době 9:00 → 16:30. 

Ceny Abonmá:

• Koncertní balíček → 1 440 Kč.

Ceny koncertů: 

• 15. 4. 2026 Velikonoční Alleluja → 450 Kč.
• 20. 5. 2026 Letnice – nový oheň → 450 Kč.
• 23. 9. 2026 Z historického notového archivu Strahovského kláštera → 450 Kč.
• 11. 11. 202 Lux Aeterna – poutníci naděje aneb jazzová improvizace na dušičkové téma → 450 Kč.

Slevy:

• 20% senioři nad 65 let, dítě do 15 let, student s kartou ISIC.
• 50% držitel průkazu ZTP a ZTP/P.
• 15% při nákupu vstupenky do zadních lavic kostela.

kde je pokladna vstupenek

Koncertní sezóna 2026

Velikonoční Alleluja

15. dubna 2026, 19:30, Zimní refektář

J. Tůma – varhanní pozitiv, Sedláková-Hůlová – housle

Program koncertu je orientovaný na téma radosti pramenící z Kristova Zmrtvýchvstání. Z archivu kláštera zazní od J. K. Kuchaře Partita C dur – (zpracovává Velikonoční aleluja) a od H. I. Bibera Růžencové sonáty. Z novodobé tvorby zazní od prof. J. Tůmy – „Růženec Světla“.

Jaroslav Tůma

Je koncertním varhaníkem a profesorem Akademie múzických umění v Praze. Koncertuje i na cembalo, klavichord, pianoforte a další klávesové nástroje. 

Vystudoval Akademii múzických umění v Praze u prof. Milana Šlechty (varhany) a prof. Zuzany Růžičkové (cembalo). Je nositelem prvních cen v soutěžích ve varhanní improvizaci v Norimberku v roce 1980 a v holandském Haarlemu v roce 1986; je laureátem řady interpretačních varhanních soutěží, např. v Linci v roce 1978, v soutěži Pražského jara v roce 1979, v soutěži Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku v roce 1980 a mnoha dalších.

V Tůmově repertoáru se nacházejí stěžejní skladby českých i světových skladatelů v širokém spektru stylů od renesance až po 21. století. Jeho diskografie čítá dosud 64 sólových titulů vydaných jednak u firmy Supraphon (do roku 2002), později převážně u firmy Arta Records (od roku 1991 do současnosti). Patří mezi ně nahrávky s hudbou Johanna Sebastiana Bacha (Goldbergovy variace ve dvojí verzi — na cembalo a na dva klavichordy, Dobře temperovaný klavír — na klavichord, Varhanní mše, Lipské chorály, Umění fugy aj. — na varhany), Antonína Rejchy (36 fug pro klavír — na historickém pianoforte Anton Walther), Václava Jana Tomáška (Eklogy), Vítězslava Nováka (Svatováclavský triptych) a Leoše Janáčka či Paula Hindemitha (Sonáty) a několik CD s varhanními improvizacemi, např. Moje vlast, titul sestavený z improvizací na témata symfonického cyklu Bedřicha Smetany. Některé Tůmovy varhanní nahrávky vyšly také v Německu a Polsku, např. na historických varhanách Wilhelma Sauera nebo firmy Schlag und Söhne, většina projektů ale dokumentuje bohatství a krásy českého, moravského a slezského varhanářského regionu.

Jaroslav Tůma se věnuje také komorní hře, na CD např. vyšla dvojí verze Růžencových sonát Heinricha Ignáce Franze Bibera, jednak s Gabrielou Demeterovou (1996 a 1997), jednak s Lucií Sedlákovou Hůlovou (2020); na obou záznamech provedl varhanní continuo. Jaroslav Tůma je mj. autorem hudby k filmu dokumentaristy Pavla Kouteckého Proměny Pražského hradu, dvou sbírek varhanních skladeb na témata Adama Václava Michny (Svaté lásky labirynth aneb Česká mariánská muzika 2014 a Loutna česká 2016–2023), kolekce varhanních skladeb Já bych rád k Betlému a odborných publikací O interpretaci varhanní hudby s přihlédnutím k jiným klávesovým nástrojům (2016), K vybraným varhanním skladbám Petra Ebena (2019 — s nahrávkou Nedělní hudby, Laudes, aj. na CD) a Klavichord — téměř zapomenutý nástroj (2019 — s nahrávkami skladeb z 18. a 20. století na historickém nástroji Johanna Christopha Georga Schiedmayera). Věnuje se i kolektivní improvizaci. V letech 2015–2017 např. inicioval sérii hudebně tanečních představení pod názvem Vyvolený aneb Řehoř na skále, v níž se staly pro pětici hudebníků (kromě Jaroslava Tůmy Stefan Baier, Jan Rokyta, Liselotte Rokyta a Alan Vitouš), recitátora (Josef Somr nebo Jan Hartl) a tanečnici Adélu Srncovou inspirací vybrané texty z románu Thomase Manna.

Lucie Sedláková Hůlová

Houslistka LUCIE SEDLÁKOVÁ HŮLOVÁ je absolventkou Konzervatoře v Praze a hudební fakulty AMU. Na svém kontě má stovky úspěšných koncertních vystoupení po celém světě. Jako sólistka spolupracuje s různými partnery a orchestry, je vyhledávanou komorní hráčkou a věnuje se též pedagogické činnosti.

Hudebním vzorem jí byl její otec, houslista Pavel Hůla, se kterým často a ráda hrála. Po jeho úmrtí se ujala uměleckého vedení komorního orchestru Praga Camerata, jehož členkou a sólistkou je již od jeho založení v roce 2001. Zároveň je primáriem Praga Camerata Quintet. Se svým manželem, violoncellistou Martinem Sedlákem tvoří České smyčcové duo a se svými dvěma dětmi Magdalenou a Lukášem vystupují jako Sedlák Virtuosi.

V roce 1998 založili Lucie s Martinem klavírní trio, které od roku 2004 nese název Kinsky Trio Prague, a kde nyní hrají s klavíristkou Veronikou Böhmovou. Několik sezón působila Lucie v mládežnických orchestrech (Orchestr Evropské unie, UBS Verbier Festival Orchestra), kde spolupracovala s nejslavnějšími světovými dirigenty a sólisty a získala cenné zkušenosti. Od r. 2012 je lektorkou a od r. 2019 i uměleckou vedoucí mezinárodních kurzů komorní hudby „PELLEGRINA s Kinsky triem a přáteli“. Pravidelně je zvána na kurzy komorní hudby Kvarteta Martinů „PLAYWIP“.

Zabývá se také historicky poučenou interpretací staré hudby. V této oblasti spolupracuje s renomovanými soubory (např. Musica Florea, Capella Regia, Collegium 1704, Capella Ornamentata aj.) a sólisty. V roce 2020 spolu s varhaníkem Jaroslavem Tůmou nahráli kompletní cyklus Biberových Růžencových sonát v původních skordaturách a na dobové nástroje na 2CD pro vydavatelství ARTA. Toto album bylo co do dramaturgického přínosu v časopisu Harmonie označeno dokonce jako „nejlepší český houslový projekt roku 2020.“

Lucie hraje na vzácné housle z dílny Mathiase Albanuse z roku 1696, které byly svého času ve vlastnictví Mistra Jaroslava Kociana a na kopii barokních houslí Giuseppe Guarneriho zhotovenou Daliborem Bzirským.

Letnice – nový oheň

20. května 2026, 19:30, Strahovská bazilika

Schola Strahoviensis, Pueri Gaudentes, dvoje varhany – Vladimír Roubal

Varhanní koncert s improvizací na dvoje varhany baziliky. Témata pro varhanní improvizace přednáší Schola Strahoviensis a také chlapecký sbor Pueri gaudentes. Vybrané kompozice následně představí jak kořeny liturgického zpěvu (gregoriánský chorál + raná polyfonie) tak i současnou tvorbu. Program koncertu nabídne nevšední posluchačský zážitek dvou vokálních těles, které přednesou inspirativní skladby pro improvizaci na dvoje varhany.

Pueri Gaudentes

Sbor Pueri Gaudentes nyní sdružuje okolo 200 dětských i „téměř“ dospělých zpěváků ve čtyřech odděleních. Je jedním ze čtyř existujících českých chlapeckých sborů. Sbormistryní je od jeho založení v roce 1990 Zdena Součková. Název souboru Pueri gaudentes je odvozen od kmenového názvu sboru Radost. V překladu znamená radostní chlapci. Chlapci se zúčastňují mnoha zajímavých akcí, mezi něž patří i zahraniční zájezdy. 

Pueri gaudentes již dlouhou dobu účinkují ve všech představeních opery Carmen ve Státní opeře Praha. Tato spolupráce byla později rozšířena i na opery Turandot, Boris Godunov, Bubu z Montparnassu a Českou mši vánoční, ad. Členové sboru účinkují ve vystoupeních s předními českými hudebními tělesy a zpěváky. Sbor také spolupracuje s hudebním skladateli Pavlem Jurkovičem a Emilem Hradeckým, kteří mu věnovali několik vlastních skladeb.

Repertoár sboru je velmi pestrý, neomezuje se na určité druhy skladeb. Jsou to skladby církevní i světské, lidové písně mnoha národů v různých úpravách, od gregoriánského chorálu, přes středověké písně a polyfonní skladby až po díla současných autorů. 

I když jsou Pueri gaudentes dnes hodnoceni jako nejlepší chlapecký sbor v Praze, jeho sbormistryně i členové neustále usilují o další zdokonalení pěveckého výkonu ve stále náročnějším repertoáru.

Sbor Pueri gaudentes byl založen v září 1990 sbormistryní Zdenou Součkovou jako odezva na vzrůstající zájem chlapců a jejich rodičů o sborový zpěv. V říjnu 2010 oslavil sbor velkým koncertem v Rudolfinu 20 let své existence. Od roku 2011 se sborem spolupracuje jako druhý sbormistr pan Libor Sládek. Sbor neustále zvyšoval svou uměleckou úroveň, kterou potvrdil na četných koncertech v ČR i na zájezdech v Itálii, Rakousku, Francii, Německu, Belgii, Nizozemí, Švédsku, Norsku, Japonsku, Řecku, Španělsku, Polsku, Finsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Izraeli.

Svou mezinárodní premiéru si sbor odbyl v roce 1993. Cílem prvního zahraničního turné sboru byla Sicílie. V roce 2009 sbor v Praze hostil spřátelený sbor Hibiki z Japonska, se kterým koncertoval na schodech Národního muzea. Mužská část sboru se vypravila na turné po Norsku. Sbor účinkoval v České televizi v rámci tradičních adventních koncertů. Rok 2010 se nesl v oslavách 20. výročí vzniku sboru. V roce 2011 sbor navštívil Izrael a provedl zde dětskou operu Hanse Krásy Brundibár. V roce 2012 s touto operou koncertovali chlapci v ruském Sankt Petěrburgu.

Pueri gaudentes se také podílejí na nahrávání zvukových nosičů. Na jaře 1996 vydali své první profilové CD. První multimediální CD Zkouška na koncert bylo vydáno v roce 2003. Diskografii uzavírá vánoční CD LAUDATE Pueri dominum natočené v roce 2007.

Z historického notového archivu Strahovského kláštera

23. září 2026, 19:30, Strahovská bazilika

Hipocondria Ensemble – J. Hádek, Čeští madrigalisté – V. Hádková, Schola Strahoviensis – P. Gorazd Krušina, chórové varhany – V. Roubal

Dramaturgie koncertu dá nahlédnout do hudebního archivu Strahovského kláštera a nabídne novodobé premiéry premonstrátských skladatelů 18. století: F. I. Tůma – mše, J. Oehlschlägl. Půdorys programu bude tvořit repertoár katolické mešní liturgie – jak mohla v dobové praxi zaznívat hudba chorální (Schola Strahoviensis) a dobová figurální (Hipocondria Ensemble + Čeští madrigalisté). Varhanní improvizace na nově postavený chórový nástroj budou provázet a propojovat jednotlivé části mše, tak jak bylo v praxi 18. století běžné. Posluchač bude mít jedinečnou příležitost zakusit autentickou liturgickou praxi 18. století, a to v prostoru, kde tato hudba zaznívala.

Schola Strahoviensis

Schola Strahoviensis je sbor konventu bratří premonstrátů (8 členů), který se věnuje především liturgickému zpěvu – gregoriánskému chorálu a staré vokální polyfonii. Od roku 2019 absolvoval pod vedením kantora P. Gorazda Krušiny OPraem. několik vystoupení jak v ČR (Zlatá koruna, Kroměříž), tak v premonstrátských klášterech v zahraničí (Wilten, Schlägl, Roggenburg, Bamberg, Türje, Magdeburg). Při generální kapitule řádu (Strahov, 2024) provedl premiéru skladby „Proprium St. Norberti“ od F. Fialy (*1966). Činnost sboru je zachycena na CD „Coram angelis psallam tibi Domine“ (2020) a „Columnae spirituales“ (2021).

Lux Aeterna – poutníci naděje

11. listopadu 2026, 19:30, Zimní refektář

Soubor S.V.A. Trio

Dramaturgie koncertu přináší v netradičním hudebním hávu „dušičkové“ téma – naději člověka na život, který přesahuje horizont lidského života. Téma naděje je klíčovým tématem křesťanské radostné zvěsti a také uzavírajícího se jubilejního roku 2025 vyhlášeného papežem Františkem. Netradiční „jazz impro“ koncert renomovaného souboru S.V.A. Trio představí originální tvorbu a nabídne autentickou improvizaci na hudební témata liturgických textů Requiem. Tento koncept je zcela ojedinělý.

S.V.A. Trio

Smyčcové trio hrající jazz fusion, je formace tří renomovaných muzikantů s velkými multižánrovými zkušenostmi, kteří se zaměřují na autorskou hudbu. Na české scéně jsou ojedinělým a inovativním souborem reflektující společné hudební vlivy a reagují na život uvnitř velkoměsta. Jejich styl pojmenovali „urban fusion“.  S.V.A. Trio hraje ve složení: Alexey Aslamas – housle, Vladan Malinjak – viola, Šimon Marek – cello. Jako sidemani spolupracují například s Darou Rolins, Lash&Grey, DJ Wichem, 7x3 a dalšími špičkovými umělci.

Vladan Malinjak (1974), viola

V roce 1994 absolvoval na Plzeňské konzervatoři (obor viola). V letech 1997-2000 studoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka (jazzové oddělení obor housle). Od roku 2010 je členem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Působí také v kapelách Unique Quartet a S.V.A. trio.

Šimon Marek (1991), violoncello

Hře na violoncello se začal věnovat v šesti letech u profesora Jana Vychytila na Hudební škole hlavního města Prahy, později na Gymnáziu Jana Nerudy s hudebním zaměřením. V letech 2003 až 2006 pokračoval ve studiu u Mirko a Martina Škampových. Roku 2006 se stal žákem Jana Kellera na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze, kde úspěšně absolvoval. Kromě violoncella studoval dva roky skladbu u profesora Karla Růžičky. V roce 2014 byl přijat na Akademii múzických umění v Praze do třídy violoncellisty Mikaela Ericssona. Roku 2019 úspěšně zakončil magisterské studium.  Ačkoli studoval především klasické violoncello, po studiích působí zejména na populární, jazzové a také alternativní scéně.

V roce 2016 založil vlastní vícežánrové smyčcové kvarteto Unique Quartet, které koncertuje a nahrává jak samostatně, tak ve spolupráci s předními hudebníky a zpěváky české a slovenské hudební scény. Roku 2020 oslovil své kolegy a přátele, kteří mají podobné hudební cítění a touhu zúčastňovat se různých nadžánrových projektů a vznikl tak Unique Orchestra. Ve stejném roce se stal členem smyčcového S.V.A. Tria (Alexey Aslamas – Vladan Malinjak – Šimon Marek) se kterým hraje autorskou hudbu. Na podzim roku 2021 vyšlo debutové album S.V.A. Tria s názvem Urban Fusions. Také působí v úspěšné pražské jazz-fusion formaci s názvem Ochepovsky Project, v popovém kvartetu De Facto Quartet a kapele Talaqpo, která se soustředí na alternativní hudbu. Zkušenosti má i s divadelním prostředím. Svou hrou doprovázel různá představení, jako například Betonovou zahradu ve Švandově divadle či Black Black Woods Cirk La Putyky, dále působil v inscenacích divadla Studio DVA nebo divadla ABC. 

Alexey Aslamas, housle

Po studiu na brněnské konzervatoři u prof. Bohumila Kotmela přestoupil na Pražskou konzervatoř do třídy prof. Pavla Kudeláska. Pod jeho vedením v roce 2005 absolvoval konzervatoř houslovým koncertem č. 1 Dmitrije Šostakoviče za doprovodu symfonického orchestru Pražské konzervatoře.

V témže roce byl přijat na AMU v Praze do třídy doc. Jindřicha Pazdery. V letech 2008-11 studoval na International Menuhin Music Academy Gstaad ve Švýcarsku u maestro Alberto Lysyho a Liviu Prunaru. Během svých studii se zúčastnil nejrůznějších mistrovských kurzů (prof. Semion Jaroševič, Attila Falvay, Bogdan Zvoristeanu, Mihaela Martin, Philippe Graffin, Stanimir Todorov, Ettore Causa, Hagai Shaha a maestro Maxim Vengerov). Vystudoval dirigování na Konzervatoři Jaroslava Ježka ve třídě doc. Hynka Farkače.

Mezi jeho úspěchy patří ceny získané na soutěžích v Interlakenu (Švycarsko, 2005), San Sebastianu (Španělsko, 2008), Schwerinu (Německo, 2010), Chamonix (Francie, 2011). Alexey Aslamas se aktivně věnuje komorní hře (2005-2009 – člen Kaprova kvarteta, 2008-2011 člen IMMA Quartet); od r. 2011 je primáriem Smyčcového kvarteta Pavla Bořkovce), 2020 zakladatelem a leaderem S.V.A. Trio.

Paralelně praktikuje hru v nejrozmanitějších stylech od blues, přes funk až k psytrance a hip hop (spolupráce s kapelami Cradle of Filth, Acute Dose, producenty DJ, Opia, Sirian). Jako skladatel a aranžer spolupracuje s Epoque Quartet, Apollon Quartet, Michalem Pavlíčkem, Monikou Načevou, Darou Rollins, Dashou, Chuckem Wansleym, DJ Wichem, Štěpánem Hebíkem 7x3. Je stálým dirigentem ve společnosti StarRecordings Production a Unique Orchestra.