O 539

Mistr, činný na dvoře císaře Karla IV.
před polovinou 14. stol.

Madona s dítětem zvaná Strahovská

tempera, dřevo, 94 × 84 cm
O 539; získáno opatem J. J. Zeidlerem ve 2. třetině 19. stol.

Vzorem pro mistrovské dílo, zhotovené v době panování českého krále a císaře Karla IV., byly zřejmě italské předlohy, snad z kostela sv. Martina ve Velletri a z Palazzo Veneziano v Římě. Prapůvod kompozice lze však hledat až u slavné ikony Matky Boží z konce 11. století, uchovávané v kyperském ortodoxním klášteře Kykkos. Na obraze zaujme nejen nezvykle velký formát, ale též barevnost, připomínající svůj původ v byzantském ikonopisu. Fascinující je dynamika proplétajících se linií, která zde byla dovedena k dokonalosti. Je to především díky neobvyklé pozici Božího dítěte v rukou matky. Jeho neklid je náznakem pozdějšího osudu, stejně tak zvláštně rozpažené ručičky mohou připomínat Kristovo utrpení na kříži. Na něj poukazuje i stehlík, jenž malého hocha klove do palce ruky. Dle jedné z legend mu tento ptáček vytrhával trny z čela, když Kristus nesl svůj kříž na Golgotu. Přitom si peří potřísnil kapkou krve, což pak stehlíkovi zůstalo jako jeho charakteristické znamení. Téma umučení můžeme spatřovat i v chodidle, otočeném směrem k nám, kam byl později při ukřižování zaražen jeden z hřebů. Kristova matka má na hlavě krom koruny také čelenku. Tento ryze český motiv nalezneme na zobrazení několika dalších madon z poloviny 14. století, nelze tak vyloučit spojitost s císařem Karlem IV. a jeho úctou k Bohorodičce.