Terciářské listy slouží jako studnice duchovního povzbuzení pro členy Třetího řádu sv. Norberta.
„Připraveni ke každému dobrému dílu“ (řádové heslo; srov. 2 Tim 2,21)
TERCIÁŘSKÉ LISTY III/2025
„Připraveni ke každému dobrému dílu“ (řádové heslo; srov. 2 Tim 2,21)
V minulých dnech byl svatořečen mladý muž, jehož jméno a příběh zasáhl srdce milionů věřících –
Carlo Acutis (1991–2006). Chlapec z Milána, milovník počítačů a moderních technologií, který však největší část svého života zasvětil eucharistii.
Carlo byl obyčejný kluk – hrál fotbal, miloval přírodu, zvířata, bavily ho počítače, programoval, rád fotil, měl smysl pro humor. V jeho každodenním životě se odrážela hluboká víra a neochvějná láska k Bohu. Pravidelně chodil na mše, ke zpovědi, trávil hodiny před svatostánkem. Smysl všeho, co dělal, spočíval v prožívání Ježíšovy lásky, kterou se přirozeně snažil aplikovat do svého života. Současně také do vztahu k církvi a k ostatním lidem. To vyplývá z mnoha svědectví jeho současníků. Bavily ho videohry a natáčení filmů o zvířatech. Měl hluboký a přirozený vztah k eucharistii, známý je jeho výrok, že "Eucharistie je dálnicí do nebe". Věřil, že přítomnost před Nejsvětější svátostí má proměňující moc, říkal, že podobně jako slunce mění pokožku, Ježíš v Eucharistii proměňuje duši. Vytvořil také webovou stránku, kde shromáždil eucharistické zázraky z celého světa www.miracolieucaristici.org.
Když mu byla v pouhých patnácti letech diagnostikována akutní leukémie, přijal svou nemoc s pokorou a obětí za papeže a celou církev. Zemřel 12. října 2006 a už krátce po jeho smrti začala jeho sláva svatosti růst.
Inspirace pro terciáře – most mezi mladými a staršími Nyní je svatořečen a církev tím dává světu znamení, že svatost není věcí věku ani dlouhých let – je věcí lásky. Carlo ukazuje, že i v digitálním věku, uprostřed obrazovek
a sítí, lze žít plně evangelium a být svědkem Krista.
Pro nás, premonstrátské terciáře, je toto výzvou i povzbuzením. Vzor jeho krátkého a přesto naplněného života nám připomíná, že náš řád není jen tradice starých časů, ale živý pramen, který může znovu omládnout. Tak jako mladý Carlo ukázal svěžest víry své generace, tak i my můžeme nalézat novou mladistvou energii – ve vzoru jeho
prožívání Ježíšovy lásky, kterou přirozeně žil ve všem, co dělal, v celém svém životě, promítal ji do vztahu k církvi a k ostatním lidem. V modlitbě i v konkrétních skutcích služby. Ve své (i dnešní době) tolik orientované na vnější věci se divil, jak moc se lidé starají o krásu těla a jak málo pozornosti věnují kráse duše.
Možná máte pocit, že dnešní mladí žijí v jiném světě – ve světě mobilů, sociálních sítí, rychlých změn. Ale právě Carlo je důkazem, že víra může být mostem mezi generacemi. On sám miloval moderní technologie, ale používal je k šíření evangelia. A co my?
Můžeme se ptát svých dětí, vnoučat, co je baví, co sledují, co tvoří, čím žijí – a zároveň jim svým životem dávat svědectví lásky, vyprávět o své víře, o eucharistii, o modlitbě, o službě. V kázání P. Michala Němečka při jedné mši u příležitosti Dne seniorů zazněla jeho zkušenost a výzva k rodičům a prarodičům: dnešní mladí velmi často mají vše rychle, očekávají, že vše půjde hned, neumí být příliš trpěliví a žijí v tomto módu, který někdy velmi narušuje jejich vztah k Bohu a prožívání víry. Pochybují, prožívají krizi víry, vzdalují se od Boha, protože to, co chtějí, oč žádají, není hned, nepřichází vůbec, nebo ne tak rychle jako po kliknutí na dotykovou obrazovku.
A právě zde je příležitost a potřeba osobního svědectví rodičů, prarodičů o jejich prožívání víry, cesty životem s Bohem, potřeba zejména těch osobních svědectví, která ukazují na to, že Bůh není automat na splněná přání, ale opravdový Otec, který ví, co jeho děti potřebují a vede je tak, jak je Jeho vůle. Tedy i po cestách učení se trpělivosti, přijmutí Jeho vůle do svého života a důvěry v Jeho milosrdnou lásku. Tato svědectví mohou být cenným opěrným bodem v prožívání víry mladých lidí. A propojení s intenzitou vzoru svatosti života v Carlu Acutisovi dává vzor a naději opravdu živé a radostné víry a směřování života jak mladých. tak starších.
Víra, která omlazuje
Když církev prohlašuje Carla Acutise za svatého, říká tím i nám, že svatost je možná dnes, v tomto světě, v našem povolání.
A svatost mladého svědka může být lékem proti únavě a šedi, která někdy ulpí na našich komunitách.
Prosme nového světce, aby se přimlouval i za náš třetí řád – aby se více probudil, vnitřně omládl a stal se pro dnešní svět viditelným svědectvím radosti evangelia. Možná si můžeme k této výzvě položit konkrétní otázky:
* Jak mohu být svědkem víry pro mladé ve svém okolí?
* Co mohu udělat, aby se naše společenství stalo otevřenějším pro mladší generaci?
* Jak mohu využít moderní prostředky k šíření dobra a evangelia?
* Co mě na Carlově příběhu nejvíce oslovuje – a čím se mohu inspirovat ve svém životě?
Heřman Josef a kolektiv rady TL
Zde zveřejněn jen úvodník, celé Terciářské listy lze stáhnout (viz níže)
