Alegorie vlády císaře Rudolfa II.

olej, plátno, 215 x 143 cm
O 786;

Syn haagského skláře Claese Lauwers Ravesteyna poté, co se vyučil u některého z žáků flámského malíře Franse Florise de Vried, byl v roce 1589 přijat na pražský dvůr císaře Rudolfa II. Zde působil po dvě desetiletí jako zručný malíř, tvoří pro potřeby císaře a dvora množství obrazů s náboženskými a později především alegorickými obrazy. Mezi ty patří rovněž jediný jím signovaný obraz, vytvořený nepochybně na přímou císařovu objednávku. Rok předtím, než byl zhotoven tento obraz, dobyla od Turků císařská vojska uherskou Pešť. A tak i zde Mars jako ztělesnění války v podobě idealizovaného portrétu císaře brání tělem Turkovi, aby vstoupil do děje. Současně však Marse odstrkuje bohyně Poznání (Sciencia) od trojice objímajících se polonahých žen korunovaných okřídleným geniem, totiž od Ceres s rohem hojnosti, Spravedlnosti s mečem a Míru s holubicí. V samém vrcholu je scény je císařský orel s olivovým věncem a palmovou ratolestí jako symboly mírové vlády. Postřehnutelné disproporční tvary postav souvisí s tím, že obraz byl malován pro předem stanovené místo císařského paláce a tvůrce počítal s výrazným podhledem. K této malbě se dochovala přípravná skica v Kulturgeschichtliches Museum Osnabrück.