Výstava Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma
Ve Strahovském klášteře se koná výstava – Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma, která ukazuje jedinečné svědectví barokního umění, zbožnosti a poutní tradice. Výstava je otevřena od 18. února do 24. dubna 2026 v kapitulní síni Strahovského kláštera. Mimořádně je součástí standardního prohlídkového okruhu (Společný okruh).
Publikováno: 13. 2. 2026
Ústředním dílem výstavy je unikátní velkoformátový tisk augsburského kreslíře a rytce Johanna Daniela Herze staršího (1693–1754) – Pohled na Jeruzalém s Kristovými pašijemi, pocházející z doby kolem roku 1735. Jde o vůbec největší barokní grafiku vytvořenou z jedné matrice a vytištěnou na jednom archu ručního papíru (82 × 121 cm).
Herz zobrazuje Jeruzalém z ptačí perspektivy jako opevněné město zaplněné stavbami i obrovským množstvím postav, mezi nimiž lze rozeznat řadu biblických dějů a míst. Znázorňuje všechny klíčové epizody Kristova velikonočního příběhu, odehrávající se současně v jediném okamžiku. Tato v mnoha ohledech výjimečná grafika je středobodem výstavy, jejímž cílem je spolu s dalšími exponáty připomenout dnes téměř zapomenutou praxi tzv. virtuálních (mentálních) poutí.
Palestina, od nejstarších dob vnímaná jako Svatá země (Terra Sancta), byla pro křesťany autentickým vzpomínkovým prostorem, kam již záhy po Kristově smrti směřovali první poutníci. Již ve středověku se rozvinuly speciální techniky, které pomáhaly konstruovat představu Jeruzaléma mimo čas a prostor – tedy v mysli a srdci poutníka.
Vedle zbožných textů se k imaginárním cestám na posvátná místa a k připomínání biblických příběhů, zejména Kristových pašijí, začaly využívat také poutní itineráře, mapy a umělecká díla. Hmatatelnou stopou vykonané pouti pak byly předměty, které si poutníci přiváželi ze svých cest domů – například úlomky hornin, kousky hlíny či různé poutní suvenýry.
Vedle Herzovy grafiky nechybí také další vzácné exponáty spjaté s poutěmi do Svaté země. K vidění budou obrazy, grafické veduty, mapy, cestopisy, poutní itineráře, modlitební tisky i poutní suvenýry.
Výstava do Strahovského kláštera putovala z olomouckého Arcidiecézního muzea. Částečně byla obměněna a doplněna o několik dalších děl, zejména z bohatého fondu Strahovské knihovny.
Strahovský klášter spojuje s Olomoucí i s tématem výstavy hned několik významných souvislostí. Klíčovou roli v nich hraje olomoucký biskup Jindřich Zdík, zakladatel kláštera a dvojnásobný poutník do Jeruzaléma. Ve středověkých pramenech je totiž Strahovský klášter v Praze (1143) označován jako Hora Sión (Mons Sion) a jeho topografie je tak symbolicky vztažena k biblickému Jeruzalému.
