Krajina s prchajícím králem Dariem po bitvě s Alexandrem Velikým

olej, plátno, 147 x 195 cm

O 603.

Panoramatické scenérie fantaskních krajin s bouřemi, mořskými bitvami a neskutečnými architektonickými útvary našly své uplatnění na přelomu 16. a 17. století v krajinomalbě jižního Nizozemska. Mezi nejpozoruhodnější díla s tímto tématem se právem řadí i Valckenborchův obraz. Jeho autor je členem rozsáhlé malířské dynastie, jež 1586 emigrovala do Frankfurtu n. M. Gillis se svým bratrem Frederikem podnikl krátce nato studijní cestu do Říma a snad i do Benátek. Oba dva pak malovali obrazy, zaplněné historickými a mytologickými postavami. Gillis se více zaměřil na krajinomalbu, komponovanou v manýristickém duchu. Jeho charakteristickým rysem je neobvyklá barevná skladba, v níž vynikají růžové a světle modré odstíny.
V kompozici tohoto obrazu vynikají bouřkové mraky, skrz ně procházejí dramatické paprsky světla, dopadající na útesy i rozbouřenou mořskou hladinu. V levé části obrazu se odehrává závěrečná část legendární bitvy u Issu (333 př.Kr.), při níž byl perský velkokrál Darius III. poražen Alexandrem Velikým. Krátká, ale prudká bitva donutila Daria k bezhlavému útěku, kdy na místě nechal svoji rodinu včetně matky, manželky a dětí, jež padly do zajetí. Tato scéna je zobrazena na horní z teras v levé části, zatímco jeho vojsko se již dalo na útěk. Malba byla ještě v nedávné minulosti zahalena jistou rouškou tajemství. Dnes je znám nejen autor obrazu a jeho námět, ale také to, že se ještě v polovině 17. století nacházel ve věhlasné sbírce rakouského arcivévody Leopolda Viléma, jenž byl v letech 1646 - 1649 místodržícím ve španělském Nizozemí (dnešní Belgii), kde se naplno věnoval i svým sběratelským aktivitám. Obrazy se stejným námětem vytvořili mj. také Albrecht Altdorfer (1529, Alte Pinakothek, Mnichov) či Jan Brueghel st. (1602, Louvre, Paris).